Životopis
Karel Lissa (1869–1938)
Pekař, policejní strážník, „první medijní kreslíř v Čechách“ a malíř michelských zákoutí. Jméno se v pramenech píše téměř vždy Lissa, proto ho běžné hledání pod „Lisa“ nenajde.
Ověřené údaje
| rok | událost | pramen |
|---|---|---|
| 2. 11. 1869 | narozen v Počátkách čp. 324 (okr. Pelhřimov); otec Matěj Lisa, soused v Počátkách, matka Antonie roz. Doškářová z Vilímče | matrika Počátky 8 |
| 1893 | vojenský pas; vyučený pekař | policejní přihláška 1894–1905 |
| 1894 | bydlí v Praze III (Malá Strana) čp. 7 | policejní přihláška 1894–1905 |
| 1895 | od 28. 1. strážník c. k. policejního ředitelství v Praze; 9. 4. se na Vinohradech čp. 471 narodil syn Karel Josef Vincenc (zprvu nemanželský, matka Anna Mühlbacherová, nar. 17. 9. 1871 v Rokycanech, dcera obchodníka Josefa Mühlbachera; Karel se k otcovství přihlásil vlastnoručním podpisem) | matrika Vinohrady N6 |
| 2. 6. 1897 | ve Velkých Střešovicích čp. 115 (Na Panenské) se narodil syn Antonín; kmotrem a svědkem Karlův mladší bratr Čeněk Lisa, řezník | matrika Střešovice N16 |
| 21. 2. 1898 | sňatek s Annou Mühlbacherovou u sv. Norberta ve Střešovicích (expozitura Na Andělce), se svolením policejního ředitelství; svědci Karlův bratr Čeněk Lisa, řezník na Panenské čp. 115, a František Laub, kožešník; sňatkem legitimováni synové Karel a Antonín | matrika Střešovice O11 |
| 30. 10. 1899 | ve Střešovicích čp. 115 se narodila dcera Růžena; kmotry Anniny sestry Růžena a Antonie Mühlbacherovy | matrika Střešovice N16 |
| 1902 | v Břevnově se pod vedením spiritisty Aloise Ševčíka (břevnovského holiče, amatérského archeologa, později oficiála Státního archeologického ústavu) „vypracoval“ jako třetí kreslící médium v Čechách („býv. pekař — pak policejní strážník“) | Bělohradský 1913 |
| 8. 2. 1903 | sedmiletý syn Karel umírá na záškrt v dětské nemocnici u sv. Apolináře; pohřben na Olšanech. Otec je tehdy c. k. nadstrážník, bytem Střešovice čp. 114 | matrika sv. Apolinář Z35; popisní arch 1903 |
| 1903 | domovské právo v Praze; 2. 8. 1903, půl roku po smrti syna, je mu „oznámeno“, že bude kreslit podoby zemřelých; na svátek sv. Karla nakreslí podobu zemřelého syna, protože rodina neměla jeho fotografii; od 24. 9. Hradčany čp. 151 | přihláška; Sezemský 1904; Bělohradský 1913 |
| 1904 | mladší bratr Čeněk (Vincenc) Lisa, řezník (nar. 23. 3. 1874 v Počátkách), se s manželkou Boženou roz. Heroldovou přihlásil do Michle čp. 237, od 1913 čp. 335 (osamělý dům na cestě K Roztylům, na okraji Michle u Dolních Roztyl, dnes zhruba Roztylské náměstí na Spořilově); nejspíš proto se sem později přestěhoval i Karel | policejní přihláška; matrika Počátky 9 |
| 1904 | přes 300 kreseb (květena, lastury, tváře zemřelých), odmítá je prodávat | Sezemský: Ve škole duchovní |
| 1905 | od 1. 10. Tejnka čp. 186 u Břevnova | přihláška; Posel záhrobní |
| 1906 | jeho kresby na přednášce v Chrudimi (16. 5.) a na první veřejné výstavě medijních kreseb v Kyjově (28. 10., 800 kreseb od šesti médií) | Bělohradský 1913, s. 27, 31 |
| 1910 | strážník v Břevnově (Husova 273); daruje kresby chystanému Spiritistickému museu; výstava 149 kreseb | Adresář 1910; Posel záhrobní |
| 21. 11. 1910 | přihlášen do Michle čp. 373 (dnes Nuselská 373/102), c. k. civilní strážník | policejní přihláška |
| 1910–1937 | datované obrazy Michle a okolí (55 v MHMP) | eSbírky |
| 1914 | bratr Čeněk Lisa po mobilizaci nezvěstný na srbském bojišti; prohlášen za mrtvého 1924. Vdova Božena dál vlastnila dům čp. 335 U Roztyl | VÚA, databáze padlých v 1. sv. válce; upozornil pan zcr |
| 1915 | jeho kresba mrtvého synka údajně inspirovala Meditaci Jana Zrzavého | Zemina 1963, Kyzourová 1990 |
| 1921 | manželka Anna vystupuje z římskokatolické církve | přípis v rodném zápisu Anny |
| 1925 | „bývalý pekař a pak policejní strážník v Břevnově“ | Tajné síly přírody a člověka |
| 1925 | adresář: Lisa Karel (A.), obvodní policejní inspektor, Michle čp. 386, Hálkova; v témž domě syn Antonín, úředník, a dcera Růžena, úřednice policejního ředitelství; v čp. 335 U Roztyl Božena Lisová (manželka bratra Čeňka) | Chytilův adresář Prahy 1925, s. 1133–1134 |
| 1927 | výstava medijních kreseb v Brně: „asi 60letý… Nyní maluje i olejem“ | katalog výstavy |
| 1929 | jeho kresby vystaveny na sjezdu spiritistů v Bratislavě (hotel Royal), uveden jako „Karel Lissa z Tejnky u Prahy“ | Posel záhrobní 1929, s. 156 |
| 1931 | uveden jako první medijní kreslíř („Karel Lísa“) | Sezemský: Památník… |
| 1933 | výstava medijních obrazů v Clam-Gallasově paláci, otevřená 4. 6. 1933 při celostátním sjezdu spiritistů (Večerní České slovo 3. 6. 1933); Světozor otiskl k recenzi Emanuela Rádla „Spiritistické umění“ Lissovu kresbu Tvor z cizí planety (1904), autor uveden jako „Karel Lissa, Praha (býv. člen tajné policie pražské)“ | Světozor 33, č. 24, 15. 6. 1933, s. [6] |
| 1933 | v projevu na sjezdu spiritistů: první kreslící média se vypracovala v Břevnově, „r. 1902 zvláště br. K. Lissa“; výstava prodloužena do 25. 6. 1933, mezi návštěvníky nejoblíbenější tvorbou jmenovány i „kresby br. K. Lisy z Prahy“ | Posel záhrobní 7/1933, s. 120 a s. 136 |
| 1934 | ve vzpomínce K. Sezemského na zesnulého Aloise Ševčíka: z břevnovského kroužku vzešlo „prvé kreslící medium vůbec Karel Lisa, tehdy také v Břevnově bydlící“ | Posel záhrobní 6/1934, s. 96–97 |
| 7. 12. 1934 | v Michli, Hálkova tř. (dnes Nuselská) čp. 386, umírá manželka Anna, příslušnice Církve československé; zpopelněna 11. 12. ve strašnickém krematoriu | matrika CČS Michle Z1; úmrtní protokol |
| 9. 1. 1935 | přestup k Církvi československé (oznámení magistrátu, Král. Vinohrady) | přípis v matrice Počátky |
| 12. 9. 1925 | syn Antonín se na pražském magistrátu (civilně) oženil s Růženou Kopeckou (nar. 20. 4. 1902 v Radobyčicích u Plzně) | matrika CČS Z2 1943–1949 (zápis sňatku zatím nenalezen) |
| 3. 7. 1926 | dcera Růžena, kancelářská praktikantka z Michle čp. 386, se před Okresní správou politickou na Vinohradech (civilně) provdala za Karla Türka (nar. 1895), obchodního zástupce z Michle čp. 169 | matrika OSP Vinohrady; přihláška rodiny Türkových |
| 1937 | poslední datované obrazy | eSbírky |
| 1937 | adresář (údaje zčásti zastaralé): „Lisa Kar., úř., m. Anna, Michle Hálkova 386“; syn Antonín, úředník, s manželkou Růženou v Michli, Libušina čp. 432; v čp. 335 „U Roztyl“ Božena Lisová, vdova a majitelka domu a František Lissa, uzenář, s manželkou Miladou (nejspíš Čeňkův syn); v Karlově domě čp. 386 bydlí i dcera Růžena s manželem Karlem Türkem, obchodním zástupcem | Pražský adresář 1937–1938 (MLP), upozornil pan marin |
| 1937 | redaktor Karel Sezemský léta uchovává sbírku medijních kreseb; „nejcennější z nich jsou medijní kresby bratra K. Lissy a br. Emra“; 7. 3. 1937 přechází celá sbírka na spiritistický spolek „Světlo“ v Lomnici nad Popelkou (předseda Josef Žalský) | Posel záhrobní 4/1937, s. 85–86 |
| 14. 5. 1938 | narodila se vnučka Zdeňka Lisová, dcera Antonína a Růženy (zemř. 5. 3. 2015), necelé dva týdny před Karlovou smrtí | náhrobek Nusle 18A/35 |
| 27. 5. 1938 | umírá v nemocnici Na Bulovce na rakovinu jater jako policejní obvodní inspektor ve výslužbě, vdovec; poslední byt Michle čp. 386 (dnes Na kolejním statku 386/3); pohřeb 31. 5. 1938 v krematoriu, obřad vedl michelský farář CČS Bohumil Snížek; urnu 2. 6. 1938 převzal Pohřební ústav Michle a byla uložena na Krčském (nuselském) hřbitově Za Zelenou liškou, odd. VIII, tř. I, č. 143 | matrika CČS Libeň Z4; úmrtní protokol; krematorium Strašnice (2026) |
| 1942–1944 | rodina zetě Karla Türka byla za okupace pronásledována jako židovská: jeho matka Žofie zemřela v ghettu Terezín, bratr Otto byl deportován do Terezína (1942) a do Osvětimi (1943), kde zahynul. Karel Türk zemřel podle záznamu Arolsen Archives 31. 8. 1944 v Osvětimi. Osud dcery Růženy Türkové po válce neznáme | Arolsen Archives; holocaust.cz; oznámení o úmrtí Žofie Türkové; dohledal pan zcr |
| 1. 6. 1944 | ve Vinohradské nemocnici umírá snacha Růžena Lisová roz. Kopecká, choť Antonína Lisy, účetního, bytem Michle čp. 1025 (dnes Hanusova 1025/9); měla 3 děti; pohřbena 6. 6. na hřbitově v Nuslích | matrika CČS Z2 |
| 1947 | ovdovělý syn Antonín se znovu oženil, se Zdeňkou roz. Jiráskovou (nar. 1906) | rodokmen na MyHeritage (neověřeno), upozornil pan zcr |
| 12. 10. 1977 | umírá syn Antonín Lisa (na náhrobku nar. 3. 6. 1897); rodinný hrob Nusle (Krčský hřbitov) 18A/35 sdílí s Růženou, dcerou Zdeňkou a manželi Pechátovými (Marie Pechátová byla také roz. Kopecká) | Find a Grave (foto náhrobku) |
Policejní přihlášky a popisní arch
Nejúplnější pramen je popisní arch z roku 1903 v Archivu hlavního města Prahy: jména rodičů obou manželů, data narození dětí a úmrtí syna Karla. Zápis v matrice narozených v Počátkách nese přípis o přestupu k Církvi československé v roce 1935.
Synáček Karel
Nejstarší syn Karel Josef Vincenc (nar. 9. 4. 1895 na Vinohradech) zemřel 8. 2. 1903 na záškrt v dětské nemocnici u sv. Apolináře a byl pohřben na Olšanech. Médiem byl Lissa už od roku 1902. Dne 2. 8. 1903, o půl roku později, mu bylo skrze jeho spiritistického učitele Ševčíka „sděleno“, že bude kreslit podoby zemřelých. Podle Bělohradského (1913) pak na prosbu média nakreslil jeho „kreslící duch“ v den jmenin otce i syna tak věrnou podobu dítěte, že ho každý, kdo ho znal, poznal. Rodina žádnou fotografii syna neměla. Kresba zemřelého „synáčka“, kterou si Lissa jako jedinou ponechal a která podle Jaroslava Zeminy inspirovala Meditaci Jana Zrzavého, je tedy portrét tohoto syna.
V roce 1910 věnoval Lissa velkou část svých kreseb výstavnímu fondu spiritistů. V dopise, který otiskl Posel záhrobní, píše: „Jednu knihu, a sice tu, co mám vyobrazeného synáčka, tu jsem si ponechal na památku.“ Kresby tedy měl svázané v albech a album s portrétem syna si nechal. Zároveň odmítá, aby média svá díla prodávala: „Já je měl kolikrát prodati, ale nemohl jsem.“ (Posel záhrobní 15. 7. 1910, s. 142–143)
Medijní kresby
Lissa kreslil tužkou „v transu“ od roku 1902: nejdřív noty a neznámé písmo, pak květiny a lastury, „astrální“ bytosti a obyvatele jiných planet, od roku 1903 i podobizny zemřelých. Kresby se nedochovaly nebo nejsou známé, ale několik jich otiskl Bělohradský (1913) a Světozor (1933). Jeho kresbu Obyvatel Marsu se znázorněním mnoha smyslů uvádí kriticky i filozof František Krejčí (1930).
Je to tentýž člověk?
Pravděpodobně ano: shoduje se jméno (adresář 1910 uvádí „Lissa též Lisa“), povolání, rok narození, přestěhování do Michle právě v roce, kdy obrazy začínají, i zpráva z roku 1927, že maluje olejem. Přímý pramen, který by michelské oleje spojoval s medijním kreslířem, jsme ale nenašli.
Co nevíme
- Zda hrob na Krčském hřbitově (odd. VIII, tř. I, č. 143), kam byla roku 1938 uložena Karlova urna, ještě existuje, a zda v něm byla i urna manželky Anny (zpopelněna 11. 12. 1934). V dnešní evidenci Správy pražských hřbitovů Karel není, hrob byl tedy nejspíš zrušen.
- Co se stalo s Lissovými medijními kresbami, které v roce 1937 převzal spolek „Světlo“ v Lomnici nad Popelkou.
- Jak a kdy se obrazy dostaly do Muzea hlavního města Prahy (přírůstková kniha k inv. č. H 044 908–947 a H 045 129–148).
- Zda „Lisa A., kanc. náb., Nusle, Ostrůvek 5“ z adresáře 1934 je syn Antonín.
- Osud dcery Růženy (nar. 1899; v roce 1925 úřednice policejního ředitelství, bydlela s rodiči v čp. 386; od 1926 Türková: další osud a případné děti), Antonínových tří dětí (jedno z nich se podle MyHeritage jmenovalo po dědovi Karel) a Lissovy pozůstalosti. Zápis sňatku Antonína a Růženy Kopecké (12. 9. 1925, Praha-magistrát) se zatím nepodařilo najít.
Víte o Karlu Lissovi nebo jeho rodině něco dalšího? Napište na stedry.arnost@gmail.com.
Literatura a prameny
- Národní archiv, policejní přihlášky 1850–1914 (digi.nacr.cz).
- Adresář královského hlavního města Prahy 1910.
- Sezemský, K.: Ve škole duchovní, 1904, s. 472–479 (přepis).
- Posel záhrobní 1. 8. 1905, 1. 7. 1909, 15. 4. 1910, 15. 7. 1910 (Lissův dopis), 1. 10. 1910.
- Chytilův adresář hl. města Prahy 1925, s. 1133–1134.
- Posel záhrobní 9/1929 s. 156, 7/1933 s. 120 a 136, 6/1934 s. 96–97, 4/1937 s. 85–86.
- Cassius: Surrealismus z tohoto a onoho světa. Polední list 24. 6. 1933, s. 11.
- Rádl, E.: Spiritistické umění. Světozor 33, č. 24, 15. 6. 1933, s. [6].
- Katalog výstavy medijních kreseb, Brno 1927.
- Tajné síly přírody a člověka, 1925.
- Bělohradský: Dějiny, původ a účel kreseb medijních vůbec a v Čechách zvláště. Semily 1913, s. 19 a obrazová příloha (volně v NDK).
- Krejčí, F.: Filosofie posledních let před válkou. 1930, s. 383 (NDK).
- Dějiny a současnost 2/2011, s. 39 (Zemina o Zrzavého Meditaci).
- Sezemský, K.: Památník půlstoleté činnosti ve spiritismu 1880–1930, 1931, s. 130–131.
- Kyzourová, I.: Několik poznámek ke genezi Kupkovy abstraktní tvorby. Umění 38, 1990.
- czechmediumisticart.com: Karel Lissa (jediná známá dochovaná kresba, 1903, soukromá sbírka).
- Neprohlédnuto, jen na terminálu v Národní knihovně: Jan Zrzavý (2003); Art brut: sbírka abcd (2006); Art brut v českých zemích (2008); Spiritismus: zapomenutá kapitola (2003); Odpoutané obrazy (2013). Mimo NDK: Stopy duše 1922; Spiritismus: zapomenutá kapitola (2003); Odpoutané obrazy (2013).