Katalog
Olejomalby na lepence ze sbírky Muzea hlavního města Prahy (inv. č. H 044 908–947, H 045 129–148), seřazené podle oblasti a roku. U každého je odhad místa a jistota určení.
Z podmáčené louky jižně od Botiče (parc. 32) přes rákosí a ploty zahrad k JZ na hřbet s domy v Kostelní/Karlově ul.; uprostřed špičatá věž (kostel Narození P. Marie?).
Směr dán názvem (od SV); rákosí odpovídá podmáčené louce na Císařském otisku a plánu 1909. Ztotožnění věže s kostelem nejisté.
Ze svahu u Reitknechtky k SSV: dole mezi svahem Pankráce a Tyršovým vrchem (vpravo) podlouhlá Nuselská ulice, bližší domy v ulici U Michelského mlýna, v dálce městská zástavba Nuslí a Vinohrad a na obzoru Vinohradská vodárna.
Určení podle pana Ondřeje Klepsy (27. 10. 2026): dva vrchy s podlouhlou ulicí mezi nimi, Vinohradská vodárna leží skoro v prodloužení Nuselské. Jednotlivé domy zatím neporovnány. Název „od východu“ tomuto pohledu neodpovídá (díváme se k severu), nejspíš ho obraz dostal dodatečně. Dřívější hypotéza (svah Bohdalce nad U plynárny) neplatí.
Od Botiče (lávka přes potok) v nivě u elektrárny k J–JZ na svah s ploty zahrad a hřbet Kostelní/Karlovy ul.; vpravo na obzoru věžička kostela.
Směr podle názvu; z nivy SV od vsi leží kostel (az ~210°) vpravo od domů Karlovy ul. (az ~180°), což odpovídá kompozici. Přesné místo lávky neověřeno.
Z vyvýšené úvozové cesty JZ od vsi (horní část Jaurisovy rokle / u Reitknechtky) přes kvetoucí sady dolů na střechy vsi; za nimi komíny (elektrárna čp. 372?) a na obzoru velké domy (Vršovice/Nusle).
Směr z názvu (od JZ). Komíny by mohly být elektrárna (az ~57°), velké domy na obzoru neidentifikovány.
Zasněžená ves – řada přízemních stavení za polem s plotem a telegrafními sloupy, vpravo vzadu kopec.
Bez jednoznačné dominanty; mlha. Mohla by to být zástavba Ohradní ul. od polí na východě, ale nelze doložit.
Z polí/zahrad v nivě jižně od Botiče na stavení vsi (u Michelského dvora/mlýna), vpravo holý skalnatý svah Tyršova vrchu.
Hypotéza: skalnatý kopec vpravo = Tyršův vrch (v r. 1912 ještě nezalesněný), viz i H 044 924. Bez jisté dominanty.
Louka jižně od Botiče, pohled přes vodu na domy podél Havlíčkovy třídy (dnes U plynárny) pod Bohdalcem.
Datováno 27. 3. 1912. Voda je nejspíš jarní rozliv na podmáčené louce, rybník tu na žádné mapě není. Věž vpravo je snad elektrárna.
Zatopená podmáčená louka v nivě Botiče východně od vsi (parc. 32). Pohled k JJZ přes vodu na hlinitý břeh terasy s Ohradní ulicí, na ní stavení a rozestavěný dům, vpravo vzadu vyšší domy staré Michle a hřbetu Kostelní ulice, vlevo zasněžené pláně k Roztylům.
Hypotéza (2026-10-26): na plánu 1909 je jižně od Botiče velká podmáčená louka (modře), jejíž jižní okraj tvoří několikametrový svah terasy (vrstevnice 208–215 m na plánu 1920), na hraně stojí domy Ohradní ulice. Odtud by vpravo (k JZ) byly vidět velké domy vsi a hřbetu Kostelní ulice, podobně jako na obraze Michle od severovýchodu (1911, H 044 909), a vlevo otevřené pláně. Ze stejné louky maloval Lissa i Michli od severovýchodu (1910, H 044 908). Rozestavěný dům ani vysoký činžák zatím nejsou ztotožněné.
Návesní zákoutí s chalupou a holčičkou na trávníku, vpravo stavení s modrou omítkou.
Žádná dominanta, nelze určit.
Z horní části svahu u kostela (ul. Na schodech/Kostelní) přes střechy dolů na ves a k S na obzor Nuslí/Vinohrad s věžemi; vpravo hranolová věž s jehlancovou střechou.
Pohled shora přes střechy odpovídá svahu pod kostelem nad vsí; hranolová věž (táž jako na H 044 919) neidentifikována.
Z vyvýšené cesty s plotem a kvetoucím jírovcem (svah pod kostelem, Na schodech) dolů na střechy a hranolovou věž, v dálce rovina s domy v oparu.
Stejná věž jako na H 044 918, tedy podobné stanoviště; ztotožnění věže chybí.
Z polí v nivě Botiče východně od Michelského dvora k SZ na stavení vsi; vpravo zarostlý skalnatý svah Tyršova vrchu, u pravého okraje zábradlí lávky.
Kopec vpravo = nejspíš jižní svah Tyršova vrchu nad Botičem (az ~340°), stejná kompozice jako H 044 913.
Cesta dnem Jaurisovy rokle, pohled po spádu k severovýchodu ke vsi.
Vpravo kvetoucí sady na svahu ke Kostelní ulici, vlevo zahrady a domy vsi. Ploty zahrad jsou na plánu 1909. Pan Ondřej Klepsa (26. 10. 2026): skoro stejné místo jako Zahrada v Michli (H 045 134, 1929), stejná kůlna; v pozadí domy v oblouku Michelské nad Ohradní, z nichž některé v roce 1922 ještě nestály. Stanoviště posunuto (dříve 50.0516, 14.4485, pohled SV).
Severní svah Jaurisovy rokle. Pohled přes rokli na hřeben Kostelní ulice (dnes Baarova) se školou a lucernou kostela Narození Panny Marie.
Rokle stála v místě dnešního sídliště Baarova (ústní informace, potvrzují ji vrstevnice z roku 1920). Pás sadů na svahu je vidět na leteckém snímku 1938. Budovy na hřebeni zatím nejsou ověřené. Bílý domek vlevo dole je podle pana Ondřeje Klepsy (26. 10. 2026) tatáž kůlna jako na obrazech H 045 132 a H 045 134; zástavba na hřebeni je dnešní Baarova (Kostelní). Stanoviště posunuto, aby kůlna byla vlevo v záběru (dříve 50.0519, 14.4530).
Dvůr/ulička u staré kovárny čp. 25 na západní straně Michelské jižně od mostu přes Botič; vpravo v dálce topol a postavy na cestě.
Místo podle čp. 25 z plánu 1938; konkrétní dům na obraze ani směr neověřeny, dnes nestojí.
Z hřbetu u Kostelní ul. (sady nad Jaurisovou roklí) přes kvetoucí sady a střechy Michle k S na panorama Prahy s věžemi.
Široký výhled k městu vyžaduje vysoké stanoviště na J od vsi; věže na obzoru neidentifikovány.
Od Botiče u cesty do Záběhlic (dnes Ohradní) k ZJZ: v popředí voda Botiče, za plotem domek čp. 112, za ním vysoký násep železnice Vršovice–Modřany s mostem (podjezdem) cesty a nad náspem vpravo domy v ulici Vnější.
Určení podle pana Ondřeje Klepsy (26. a 27. 10. 2026): tmavý rovný pás přes celý obraz je železniční násep, šedá stavba za domkem most (průchod) v Ohradní ulici, domek čp. 112 (na plánu 1938 do L, nižší část mohla být přistavěna bez zákresu; podle pozemkového katastru 1946 jde o dvě budovy vedle sebe). Potvrzuje to fotografie Jiřího Lehovce z roku 1935 v pořadu ČT Obrazy pražské periferie (kolem 10:40–10:46): tvar průchodu souhlasí, cesta pod tratí vede skoro kolmo a pak se rozbíhá do T. Tvůrci pořadu umístili budovu k druhému průchodu, ten má ale jiný tvar a cesta k němu vede šikmo bez rozcestí. Dnes odstavné nádraží Praha-Jih.
Ze svahu nad Jaurisovou roklí (jižně, pod Kostelní) k VSV: v popředí zakřivená cesta, za plotem zahrada s kůlnou se šikmou střechou, v pozadí domy v oblouku Michelské ulice nad Ohradní, vlevo zamlžené údolí Botiče.
Určení podle pana Ondřeje Klepsy (26. 10. 2026): stejná kůlna je na obrazech Jaurisova rokle v Michli (H 045 132, 1922, a H 044 928, 1925); domy v pozadí výškou i polohou odpovídají oblouku Michelské (dříve Palackého tř.) nad Ohradní. Na plánu 1920 je v zahradách jižně od návsi malá stavba bez čísla (≈50.0514, 14.4524); pan Klepsa ji v příloze e-mailu označil jako tuto kůlnu. Stanoviště odhadnuto, neověřeno.
Ulice Bohdalec (dříve Táborská) od východu k JZ: vpravo pod zalesněným svahem Bohdalce domky čp. 315, 121 a 212 (dnes Bohdalec 29, 31 a 33) se stromem před čp. 212, vlevo v popředí střecha čp. 113, v dálce čp. 165 a 94.
Určil pan Ondřej Klepsa (27. 10. 2026) podle dobové fotografie z téhož místa: souhlasí poloha i tvar domů a dokonce i tvar větví stromu před čp. 212; domy odpovídají plánu 1938. Domky čp. 315, 121 a 212 stojí dodnes. Dřívější hypotéza (úpatí Tyršova vrchu u Nuselské) neplatí.
Ze svahu západně od Michelské ul. (nad mlýnem) dolů k V na hotel Luka (čp. 214, dnes hotel Michle, Nuselská 214/124) u mostu přes Botič; vlevo zalesněný Tyršův vrch, vpravo vzadu dva plynojemy plynárny.
Nápis HOTEL LUKA na domě; hotel (otevřen 1911) stojí na 50.0553,14.4517 a plynojemy (o1938 ~50.0560,14.4611) leží v téže linii k V – proto stanoviště Z od hotelu.
Dvůr domu čp. 18 na jihozápadní straně staré michelské návsi (dnes ulice Klášterského, pozemky 700/104–125); dům patřil 1879–1924 Kaplánkům. Směr pohledu neurčen.
Katastrální úřad pro hl. m. Prahu (A. Skalová, 22. 10. 2026, č. j. 00493511/2026-101): Pavel Kaplánek vlastnil od 1879 dům čp. 18 na st. p. PK 868 (dnes Michle 700/104, 700/105, 700/107, 700/125, ulice Klášterského, RÚIAN ≈50.0522–50.0523, 14.4517–14.4528), 1903 ho prodal Josefu Kaplánkovi a ten 1924 Václavu a Anně Veselým. Název „U Kaplánků“ tedy nejspíš přežil jako jméno domu i po prodeji (obraz 1933). Na plánech 1909 a 1938 je čp. 18 statek na JZ okraji návsi, západně od Michelské (Palackého tř.). Dřívější stopa, parcela 966 (Václav Kaplánek, hudebník, adresář 1937 „Kostelní 966“), Kaplánkům nikdy nepatřila: 1929 ji koupila Občanská záložna v Michli, 1931 rozdělena na 966/1–22; 966/9–11 ležely na rohu Rovné a Kostelní (dnes 516/1 a 520/1). Václav tam byl nejspíš jen v nájmu.
Ze svahu nad Kostelní ulicí severně od fary a kostela Narození P. Marie k Z přes údolí k Pankráci: vlevo pod kvetoucí třešní dům čp. 1145 (Nusle, u Vršovické vodárny), uprostřed na obzoru řada domů čp. 1311–1316 (dnes Pikrtova), vpravo stavení u Reitknechtky.
Určení podle pana Ondřeje Klepsy (27. 10. 2026): dřívější umístění do polí JV od Michle nesedí, ve 30. letech tam už stály rodinné domy (Na Lánech, Na Dílech) a výhled by zakryly domy v Pekárenské a Jemnické. Stavba vlevo není Vršovická vodárna (tmavé cihly, jiný tvar) ani kostel (vpravo od něj by byla fara), ale nejspíš dům čp. 1145 z plánu 1938; odpovídá i průběh cest na leteckém snímku 1938. Stanoviště jsme odvodili z jeho rozboru leteckého snímku.
Z vyvýšeného místa přes kvetoucí sad a louku. Vpravo cesta s topoly, v dálce dlouhá budova a za ní tmavá věž mezi topoly. Snad svah V slatinách nad Záběhlickou silnicí s pohledem k jihu na školu a kostel P. Marie.
Hypotéza: tmavá věž může být kostel Narození P. Marie (50.0528, 14.4875), dlouhá budova škola nebo mlýn. Věž je ale malá a nezřetelná.
Volně tekoucí Botič v loukách východně od trati, mezi Michlí a Záběhlicemi. Pohled proti proudu nebo po proudu přes rovinu, v dálce nízké stavení a dlouhá budova. Dnes je tu nákladové kolejiště a depo Praha-Jih, potok teče v regulovaném korytě.
Jen hypotéza podle názvu (datováno 9/10 1912). Krajina je bez dominant, cesta po hrázce vlevo. Stavení může být samota u trati (~50.0533, 14.4637, p1909), ale není to ověřené.
Meandr Botiče s lávkou z prkna a polní pěšinou, kolem pole na mírně zvlněné plošině. Úsek mezi tratí a cestou do Záběhlic, dnes zastavěný depem Praha-Jih a Jižní spojkou.
Bez dominant, poloha je jen podle názvu. Na p1909 má Botič mezi 14.463 a 14.472 výrazné meandry, ze kterých nelze vybrat konkrétní bod.
Jižní břeh Botiče v Záběhlicích (u „Na růžovém ostrově“ pod zámkem). Pohled k severu přes vodu na řadu chalup v ulici V chaloupkách, které stoupají po svahu k hřbetu V korytech. Dnes ulice Za Nadýmačem a okolí, Botič je tu upravený.
Určeno podle názvu a terénu: hustě zastavěný svah se zídkami nad vodou odpovídá jen severnímu břehu ve smyčce Botiče (p1909/p1920). Přesné domy nejsou ztotožněny.
Botič na loukách těsně východně od železniční trati. Pohled k ZJZ přes násep trati s telegrafními sloupy na Michli v údolí. Na obzoru je věž Vršovické vodárny na Zelené lišce, vpravo kouř z elektrárny čp. 372. Dnes je tu kolejiště nádraží Praha-Michle a depo.
Vysoká štíhlá věž na kopci nad vsí sedí na Vršovickou vodárnu (1906–07, 50.0497, 14.4452), azimut ~248°. Kouřící komín vpravo odpovídá elektrárně (~287°). Stanoviště je odhadnuté na ±200 m, široká hladina může být rozliv nebo tůň.
Botič v loukách mezi Michlí a Záběhlicemi, u ohybu potoka severně od cesty do Záběhlic. Pohled k jihu přes zákrut na osamělé stavení (bílý štítový dům, kůlny, plot) a na pole stoupající k Na chodovci. Dnes je tu kolejiště odstavného nádraží Praha-Jih, Botič byl přeložen severněji.
Stavení určil pan marin na leteckém snímku 1945: samota na jižním břehu Botiče (≈50.0525, 14.4683), na plánu 1920 zakreslená, na plánu 1909 jen parcela 785; okolí sedí i podle snímku 1938. Stejná usedlost je na H 044 933 (1926). Dřívější kandidát byl dům čp. 158 Pod vsí (≈50.0548, 14.4755). Pan Ondřej Klepsa (27. 10. 2026) z těchto dvou obrazů vylučuje čp. 112 (vyšší část domu je tu kratší než nižší) a navrhuje, pokud by šlo o pohled po proudu na železniční násep, domy čp. 392 a 393 a za nimi čp. 495 u druhého průchodu pod tratí; zatím jen domněnka.
Jihozápadní břeh Hamerského (Záběhlického) rybníka. Pohled k S až SSV přes vodu na kostel Narození P. Marie (vpravo) a na domy vsi u Záběhlického mlýna, nad nimi žlutý svah V slatinách. Rybník existuje dodnes, kostel stojí v ulici K prádelně.
Pseudorománská věž (přestavba 1876–80) se strmou jehlancovou střechou je spolehlivá dominanta. Věž stojí na západní straně lodi a na obraze je vlevo od lodi, takže pohled musí směřovat k severu, tedy od rybníka (p1909: rybník JZ od kostela). Plán 1920 rybník neukazuje, možná byl dočasně vypuštěný.
Makové pole, nízké stavení pod skupinou stromů a topolů, v dálce zvlněná pole a hřbet. Podle přípisu „Záběhlice“ jde o okolí Záběhlic.
Podpis „Záběhlice K. Lisa 923“. Chybí jakákoli dominanta, takže místo nelze určit.
Louky a sady „Pod vsí“ severozápadně od Záběhlic. Pohled k VJV na ves: vpravo v dálce věž kostela Narození P. Marie a dlouhé bílé budovy, vlevo svah V slatinách / V chaloupkách s budovou s věžičkou na hřbetu. Dnes je tu okolí křižovatky Záběhlické a Jižní spojky.
Podpis zní „K. Lisa 924 Záběhlice“. Kostel (50.0528, 14.4875) leží v azimutu ~110°. Budova se špičatou věží na kopci vlevo není určená (vila nebo kaple?).
Klidný úsek Botiče s řadou stromů na břehu, za ním dřevěné kůlny, ploty a zahrady, v dálce rovina a pahorky. Možná okolí usedlosti čp. 158 a zahrádek Pod vsí (ortofoto 1938 zde ukazuje zahrádkářské parcely).
Bez dominant, jen hypotéza podle názvu. Charakter staveb (kůlny, laťkové ploty) se podobá H 044 921 a H 044 933.
Hluboce zaříznutý meandr Botiče kousek po proudu od samoty u cesty do Záběhlic. Pohled k jihu až JJV přes zákrut na tutéž usedlost jako na H 044 921 (bílý štítový dům vlevo, kůlna vpravo) a na pole stoupající k Na chodovci. Dnes je tu kolejiště odstavného nádraží Praha-Jih.
Usedlost je shodná s H 044 921 (1916); podle leteckého snímku 1945 (pan marin) jde o samotu na jižním břehu Botiče (≈50.0525, 14.4683). Dům je na obraze vlevo, malíř tedy stál západně od něj, u severní smyčky potoka. Pan Ondřej Klepsa (27. 10. 2026) z těchto dvou obrazů vylučuje čp. 112 (vyšší část domu je tu kratší než nižší) a navrhuje, pokud by šlo o pohled po proudu na železniční násep, domy čp. 392 a 393 a za nimi čp. 495 u druhého průchodu pod tratí; zatím jen domněnka.
Botič v hlubokém korytě se strmými hlinitými břehy, s lávkou a dlouhým plotem, za ním stromy a pole. Pravděpodobně úsek západně od Záběhlického mlýna, dnes pod Jižní spojkou.
Bez dominant, poloha je jen podle názvu. Zaříznuté hlinité břehy odpovídají meandrům v rovině Pod vsí (p1909).
Z mírného svahu severozápadně od kaple sv. Anny v Dolní Krči (horní konec dnešní Dolnokrčské), dolů cestou k vesnickým stavením; uprostřed velká budova s valbovou střechou a křížem, vpravo za ní štíhlá věžička s křížem – patrně sanktusník kaple sv. Anny, v pozadí zalesněný obzor (Krčský les).
Hypotéza pana Vakovlka (22. 10. 2026): věžička vpravo odpovídá sanktusníku kaple sv. Anny (1881, Dolnokrčská 1, čp. 1908; fotky A. Alexandra z 28. 4. 1944 v AHMP: katalog.ahmp.cz a katalog.ahmp.cz). Centrum Dolní Krče bylo 1979 zbořeno kvůli Jižní spojce, kaple zůstala osamocená, místo je k nepoznání. Pak by šlo o Dolní, ne Horní Krč (název v muzeu nepřesný?). Budova s křížem neurčena. Dřívější odhad: svah na SZ okraji Horní Krče (50.0415, 14.4555), pohled JJV.
Ze svahu ve staré vsi Braník přes střechy k západu; v pozadí přes Vltavu hřbet Barrandovských skal (vpravo spadající ke Zlíchovu), vpravo budova s věží (snad kostel sv. Prokopa).
Hypotéza: tmavý hřbet s ukončením vpravo = levobřežní svahy Barrandova/Hlubočep. Věž vpravo by mohla být sv. Prokop (50.0379, 14.4138), ale geometrie nesedí jistě.
Rybník v Dolní Krči severně od panského dvora sv. Havel (Krč); za hrází statek, vlevo kaplička, v pozadí zalesněný hřbet Krčského lesa.
Podle orientačního plánu 1909 a Císařského otisku ležel v Dolní Krči velký rybník (≈14.444–14.449) severně od dvora sv. Havel, menší pak u kaple sv. Anny. Obraz odpovídá pohledu z jeho severovýchodního břehu k JJZ: přes vodu a hráz na budovy dvora, vlevo kaplička (pomístní název „Za kapličkou“ jižně od dvora), v pozadí zalesněný hřbet Krčského lesa (Za velkým hájem). Rybník Labuť u Horní Krče s Michelským lesem za ním je slabší alternativa. Dnes tudy vede Jižní spojka.
Z pole pod skalnatým návrším (258 m) mezi dnešní povrchovou tratí metra C a odstavnou plochou autobusů na Kačerově, pohled k SZ přes obilné pole na Horní Krč. Uprostřed a vpravo tři novorenesanční vily při budějovické silnici (dnes Budějovická 71, 69, 67), silnice stoupá vpravo nahoru k Michli.
Vily určil pan Vakovlk (22. 10. 2026): dnešní Budějovická 637/71, 635/69 a 634/67 (RÚIAN ≈50.0394–50.0400, 14.4582–14.4586; foto Wikimedia Commons „Praha, Budějovická 71“, „Krč, Budějovická 69, z Čerčanské“). Nejvyšší dům z obrazu už nestojí. Stanoviště odvozeno ze směru k vilám (asi 180 m) a z plánu 1920 (návrší 258,6 m východně od silnice); ověřit v Google Earth / Panoramě.
Od železniční trati Praha–Benešov východně od Horní Krče (kolej s mezníkem v popředí) na západ přes zahrady k domům Horní Krče; vlevo v dálce návrší s budovou (patrně okolí zámku Krč/Dolní Krče).
Klíčové je kolejiště v dolní části obrazu: trať vede na plánu 1920 v obloucích těsně východně od vsi (14.460–14.461). Ztotožnění vzdálené budovy vlevo je nejisté.
Cesta mezi sušárnami cihel a ohradami cihelny nad Dvorci, stoupající k zeleným polím na vrcholu svahu (k Pankráci).
Plán 1920 ukazuje cihelnu s pecemi na svahu nad Dvorci (~14.4235, 50.0475). Konkrétní cesta a směr odhadnuty podle stoupajícího terénu v pozadí.
Ze svahu nad Dvorci (pole u cesty Pod vrstvami) přes Dvorce a Vltavu na Zlíchov s kostelíkem sv. Filipa a Jakuba; vlevo vila Gončarenkova 440/18 (dříve Podhájská čp. 440), vlevo za ní svahy Dívčích hradů, vpravo údolí Vltavy k Smíchovu a stinný svah Dvorecké stráně.
Vilu vlevo s mansardovou střechou poznal pan Vakovlk (21. 10. 2026) jako dnešní Gončarenkova 18, čp. 440 (RÚIAN 50.04404, 14.42104; na plánu 1938 Podhájská 440). Dvě dominanty: vila (azimut ~278°, na obraze asi 17° vlevo od středu) a kostel sv. Filipa a Jakuba (50.0474, 14.4088; ~290°, mírně vlevo od středu). Úhel mezi nimi (~13°) dává stanoviště asi 250 m východně od vily na svahu nad Dvorci, v roce 1938 pole s mezemi a ploty. Vzdálenost od vily odhad (±80 m).
Ze severozápadního okraje Dolní Krče (svah Na vinici) přes střechy vsi k jihovýchodu; vpravo věž (kostelík sv. Anny nebo zámek Krč), v pozadí zalesněný hřbet Michelského/Krčského lesa.
Odpovídá názvu a terénu (údolí Krčského potoka, za ním lesnatý hřbet). Věž vpravo je kandidát na sv. Annu (50.0355, 14.4425) nebo zámek Krč; ztotožnění nejisté.
Velká Chuchle – přízemní domek se šindelovou střechou za kamennou zídkou a dřevěnou lávkou (patrně přes Chuchelský potok).
Jen obec podle názvu; lávka naznačuje polohu u potoka ve staré vsi, konkrétní dům neurčen.
Rybník v popředí (dnes rybníček v ulici Pod novým lesem, na plánu 1909 modře), za ním na hraně svahu jižní řada domů staré vsi Střešovice, vlevo věž kostela sv. Norberta, vpravo stěna lomu (na plánu 1909 „lom“ jižně od rybníka).
Určení podle upozornění paní jacany (19. 10. 2026): rybníček v ulici Pod novým lesem, kde se v zimě bruslilo (foto 1958). Potvrzeno plány 1909 a 1920 (rybník a lom západně od vsi) a leteckým snímkem 1953 (oválný rybník). Úhly sedí: věž sv. Norberta ~97°, domy nad lomem ~103°, lom ~115°. Malíř stál na západním břehu a díval se na V–VJV.
Troja, osada Rybáře – ulička Povltavská (dříve u přívozu) od východu k západu; vlevo usedlost čp. 15 (Povltavská 56) se štítem s balkónkem a prohnutou střechou, dodnes stojí. Vpravo domy severní strany uličky, v pozadí stavení u křižovatky pod zámeckou zdí.
Určení podle upozornění pana Vakovlka (21. 10. 2026): nejde o Podhoří, ale o Rybáře v Troji; domek vlevo je Povltavská 15/56, bývalé obydlí rybářů a převozníků (RÚIAN 22149121). Štít s balkónkem a zvonovitě prohnutá střecha souhlasí s fotografií z r. 2015. Stanoviště u východního konce domu, pohled k Z podél uličky.
