Novinky
Průběžný přehled nálezů, od nejnovějších. Mnoho z nich přinesli čtenáři. Víte-li něco, napište na stedry.arnost@gmail.com.
Domek čp. 112 pod železničním náspem potvrzuje fotografie Jiřího Lehovce z roku 1935, kterou ukazuje pořad ČT Obrazy pražské periferie. Souhlasí tvar průchodu pod tratí i cesta, která se za ním rozbíhá do tvaru T. Jistotu jsme zvýšili na střední. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Dva vrchy s podlouhlou ulicí mezi nimi jsou podle pana Klepsy svah u Reitknechtky a Tyršův vrch, dole Nuselská ulice a na obzoru Vinohradská vodárna. Obraz se tedy dívá k severu, ne od východu. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Obraz z roku 1937 nezachycuje pole jihovýchodně od Michle, kde už tehdy stály rodinné domy. Malíř se díval ze svahu nad Kostelní ulicí na západ k Pankráci. Budova vlevo není Vršovická vodárna, ale nejspíš dům čp. 1145, na obzoru jsou domy dnešní Pikrtovy ulice. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Ulička s přízemními domky pod zalesněným svahem je dnešní ulice Bohdalec (dříve Táborská) s domky čp. 315, 121 a 212, které stojí dodnes. Pan Klepsa našel dobovou fotografii z téhož místa, na které souhlasí tvar domů i větve stromu před čp. 212. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Obraz z roku 1912, dosud jeden z neurčených, jsme poprvé umístili na mapu. Zatopená voda v popředí by mohla být velká podmáčená louka jižně od Botiče, kterou zachycuje plán z roku 1909, a hlinitý svah za ní terasa s domy Ohradní ulice. Jde zatím o hypotézu s nízkou jistotou; poznáte rozestavěný dům nebo vysoký dům vpravo?
Podle plánu z roku 1909 a Císařského otisku namaloval Lissa nejspíš velký rybník v Dolní Krči severně od panského dvora sv. Havel. Za hrází je dvůr, vlevo kaplička a v pozadí Krčský les. Rybník zanikl, dnes tudy vede Jižní spojka. Jde zatím o hypotézu.
Státní okresní archiv Semily upřesnil, že jeho soubor více než šedesáti medijních kreseb byl nalezen v 90. letech na půdě domu v Podmoklicích u Semil. Lissův podpis mezi nimi není a styl se od jeho doložených kreseb liší; část je podepsaná Robertem Hanayem. Kam se poděla sbírka předaná roku 1937 spolku „Světlo“, zůstává otevřené.
Opravili jsme chybu: bývalá Havlíčkova třída v Michli není dnešní Táborská (ta vede kolem nuselské radnice), ale dnešní Nuselská a U plynárny. Místa u plynárny a pod Bohdalcem leží v ulici U plynárny. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Na obrazech Zahrada v Michli (1929) a Jaurisova rokle v Michli (1922 a 1925) je táž kůlna. Domy v pozadí odpovídají oblouku Michelské ulice nad Ohradní. Obraz Zahrada v Michli je tak poprvé na mapě a stanoviště obou pohledů do rokle jsme upřesnili. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Tmavý pás přes celý obraz je podle pana Klepsy násep železnice Vršovice–Modřany s mostem v Ohradní ulici, domek je čp. 112 a nad náspem vykukují domy ve Vnější ulici. Dnes je tu odstavné nádraží Praha-Jih. Díky: pan Ondřej Klepsa.
Státní okresní archiv Semily má ve fondu Okresního úřadu Semily stanovy a seznamy funkcionářů spolku „Světlo“ z Lomnice nad Popelkou, kterému byla v roce 1937 předána sbírka medijních kreseb i s Lissovými. Spolek musel v roce 1942 zastavit činnost, po válce byl obnoven a v roce 1954 zrušen. Archiv navíc uchovává medijní kresby z 20. a 30. let neurčeného původu; zjišťujeme, zda mezi nimi nejsou Lissovy.
U obrazů bez přesného místa ukazuje mapa po kliknutí přibližnou oblast červeně čárkovaně. Okénka s obrazy lze přetáhnout stranou.
Podle odpovědi Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu patřil dům čp. 18 na staré michelské návsi (dnes ulice Klášterského) v letech 1879–1924 Kaplánkům. Obraz U Kaplánků v Michli (1933) tedy nejspíš ukazuje jeho dvůr. Nemáte fotografii tohoto statku?
Věžička na obraze nejspíš patří kapli sv. Anny v Dolní Krči, jejíž okolí bylo v roce 1979 zbořeno kvůli Jižní spojce. Stanoviště jsme přesunuli do Dolní Krče; jde zatím o hypotézu. Díky: pan Vakovlk.
Tři vily na obraze jsou dnešní Budějovická 67, 69 a 71. Malíř stál pod skalnatým návrším mezi tratí metra C a odstavnou plochou autobusů na Kačerově. Díky: pan Vakovlk.
Pan marin našel na leteckém snímku z roku 1945 osamělé stavení na jižním břehu Botiče z obrazů Botič mezi Michlí a Záběhlicemi (H 044 921 a 933). Dnes jsou na jeho místě koleje odstavného nádraží Praha-Jih a Botič byl přeložen. Díky: pan marin.
Pan Vakovlk určil na obraze vilu Gončarenkova 18, stanoviště jsme podle ní posunuli. Díky: pan Vakovlk.
Dcera Růžena se v roce 1926 provdala za Karla Türka. Rodina Türkových byla za okupace pronásledována jako židovská; podrobnosti jsou na stránce Karel Lissa. Díky: pan zcr, pan marin.
Pan Vakovlk poznal, že obraz ve skutečnosti zachycuje Rybáře a dům Povltavská 56. Díky: pan Vakovlk.
Na stránce Poznáte? jsou obrazy, u kterých nevíme, kde vznikly, nebo si nejsme jistí.
Podle krematoria Strašnice vyzvedl urnu Karla Lissy 2. 6. 1938 Pohřební ústav Michle a uložil ji na Krčském hřbitově (odd. VIII, tř. I, č. 143). V dnešní evidenci hřbitovů už hrob není.
Večerní České slovo popisuje výstavy medijních obrazů v Clam-Gallasově paláci v letech 1933 a 1938. Podle Posla záhrobního přešla v březnu 1937 sbírka medijních kreseb, mezi nimi Lissových, na spolek „Světlo“ v Lomnici nad Popelkou. Muzeum v Lomnici o ní nic neví.
K recenzi Emanuela Rádla otiskl Světozor Lissovu kresbu „Tvor z cizí planety“ z roku 1904 s poznámkou, že autor je bývalý člen tajné policie.
Správa pražských hřbitovů potvrdila hrob syna Antonína a jeho rodiny na Krčském (Nuselském) hřbitově, odd. 18A, č. 35.
Kniha Bělohradského o medijních kresbách uvádí, že Lissa byl médiem od roku 1902 pod vedením Aloise Ševčíka a že nakreslil podobu svého zemřelého syna Karla. Obrazová příloha knihy je volně v Národní digitální knihovně. Díky: jkjkjk.
Paní jacana poznala na obraze rybníček v dnešní ulici Pod novým lesem a dodala jeho fotografii z roku 1958. Díky: paní jacana.
Mladší bratr Čeněk (Vincenc) Lisa se v roce 1904 přistěhoval do Michle čp. 237, od roku 1913 bydlel v osamělém domě čp. 335 u Dolních Roztyl. Dům našel na plánu z roku 1938 pan marin. Díky: pan zcr, pan marin.
Karel Lissa zemřel 27. 5. 1938 v nemocnici Na Bulovce, manželka Anna 7. 12. 1934. Poslední byt rodiny byl v Michli čp. 386, hned vedle čp. 373, kde Lissa bydlel od roku 1910. Z matrik jsou známy i narození dětí, sňatek 1898 a Lissův vlastnoruční podpis. Díky: pan zcr.
V matrice narozených v Počátkách se našel zápis Karla Lisy (2. 11. 1869) s přípisem o přestupu k Církvi československé v roce 1935. Popisní arch z roku 1903 ukazuje rodinu ve Střešovicích. Díky: pan zcr.
Zveřejnili jsme katalog všech 55 obrazů Karla Lissy z Muzea hlavního města Prahy a mapu s odhadem stanoviště a směru pohledu u každého z nich.